Potřebujete na viditelné místo upevnit papír? Nebo chcete ochránit papír před prachem a zašpiněním? Vyzkoušejte magnetickou kapsu, kterou si jistě oblíbíte. Každý si vybere přesně tu, kterou potřebuje.

Jaké magnetické kapsy nabízíme?

• Magnetické kapsy pro magnetické povrchy

• Magnetické kapsy s výřezem

• Magnetické kapsy s rámečkem

• Magnetické kapsy s ohybem

• Klasické magnetické kapsy

Nevíte si rady, kterou zvolit? Jsme tu od toho, abychom vám poradili.

Magnetické kapsy pro nemagnetické povrchy

Kapsa formátu A4 slouží k ochraně dokumentů před poškozením, například politím, ale také k jejich připnutí na viditelné a frekventované místo. Kapsu lze připevnit pomocí samolepicího povrchu na zadní straně na dveře, keramické povrchy, stěny, dřevěnou plochu i na další rovné svislé i vodorovné plochy. Své využití jistě najde v kanceláři i v domácnostech, ve školách i v obchodech. Do magnetické kapsy můžete vsunout školní řády, směrnice a nařízení, diplomy, analýzy nebo nejrůznější grafy. Magnetickou kapsu prodáváme s černým nebo červeným rámečkem.

Magnetické kapsy s výřezem

Tuto magnetickou kapsu ve formátu A4 nebo A3 využijete zejména tehdy, potřebujete-li na papír připevněný v magnetické kapse psát, ale zároveň ho nechcete neustále vytahovat a zase zandávat. Papír ve vhodném formátu jednoduše vložíte do magnetické kapsy, která disponuje výřezem, a umístíte ji na vhodný kovový povrch, zkrátka kamkoliv potřebujete. Magnetickou kapsu s výřezem jistě uplatníte ve školách, kancelářích i například v dílně. Můžete si na ni zaznamenávat příchody či odchody z práce, jízdní řád, denní rozvrh nebo například týdenní nebo měsíční cíle. Magnetickou kapsu seženete s modrým, šedým nebo červeným lemováním.

Magnetické kapsy s rámečkem

Od klasických kapes se liší zejména v tom, že disponují barevným magnetickým rámečkem a materiál chránící papír před poškozením navíc není zcela čirý, tudíž neodráží světlo. Do magnetické kapsy můžete vložit směrnice, diplomy, analýzy, rozvrhy, grafy a další důležité dokumenty, které potřebujete mít stále na očích a zároveň je chcete ochránit před ušpiněním, politím nebo dalším poškozením. Magnetické kapsy s rámečkem nabízíme v červené, modré, šedé, žluté, oranžové a zelené barvě a také v několika velikostech, například jako formát A3, A4 nebo A5 či v netypickém rozměru 279 x 216 mm.

Magnetické kapsy s ohybem

Jednoduchá magnetická kapsa se snadno připevní na lednici, magnetickou tabuli a jiný magnetický povrch, a díky ohybům papír do kapsy snadno uchytíte. Na papír pak můžete psát a cokoliv si zaznamenávat. Kapsy nabízíme ve formátu A3 nebo A4, své využití jistě najde v kanceláři, v domácnosti i třeba ve školách.

Klasické magnetické kapsy

Sháníte pouzdro na fotografii nebo například vizitku? Nebo potřebujete pouzdro na dokumenty, diplomy, mapy a jiné velikosti A3, A4 nebo A5? Klasické magnetické kapsy ochrání dokumenty před znečištěním a zároveň poslouží k připevnění papírů na kovové podložky. Magnetické kapsy prodáváme v bílé, černé, modré, růžové i zelené barvě. Nabízíme rovněž netradiční formát magnetické kapsy 279 x 216 mm.

Číst si teorii o fungování magnetů a magnetického pole je sice zajímavé, ale mnohem lepší je vidět to na vlastní oči. Se čtyřmi hravými pokusy si vyzkoušíte, co všechno dokážou permanentní magnety a lépe si představíte, jak to vlastně celé funguje.

Zviditelnění magnetického pole

Magnetické pole se dá znázornit indukčními čarami. Ale kde jsou a jak vypadají? Nejlepší bude vytvořit si je na papíru. Připravte si tyčový magnet magnetizovaný ve směru délky, papír a železné piliny. Magnet položíme pod papír a nahoru nasypeme železné piliny. Ty se vlivem působení magnetu uspořádají do útvarů, které vytvoří pomyslné indukční čáry. Lépe si tak představíte, jak vlastně vypadá magnetické pole a jaký má teoretický dosah.

Neodymový magnet a levitující mince

V dalším pokusu si vyzkoušíte, jaká je síla neodymového magnetu. Samotný magnet nemusí být velký a může jít například o kotouč s průměrem kolem 5 cm. Připravte si stojan například z knížek, které vystavíte na dvou místech do určité výšky a nahoře je spojíte dřevěnou tyčkou. Na ní položíte dostatečně silný neodymový magnet. A postupně klaďte jednotlivé mince s obsahem železa do postavené pozice a sledujte, jestli drží na svém místě a nepadají. V silném magnetickém poli od neodymového magnetu můžete vytvořit až celý řetěz postavených levitujících mincí.

Výroba vlastního kompasu

S pomocí permanentního magnetu si hravě vyrobíte i vlastní kompas. Vezměte si korek, jehlu a magnet. Jehlu přibližte k trvalému magnetu a táhněte jí jedním směrem po magnetu, aby se zmagnetizovala. Magnet odložte do větší vzdálenosti a jehlu položte na korek plavoucí na vodě. Pokud se pokus povedl, otočí se jehla ve směru sever a jih.

Dosah magnetické vzdálenosti

Sílu magnetu a dosah jeho magnetického pole ověříte s pomocí velmi jednoduchého pokusu. Vezmete si pravítko nebo metr, kancelářskou sponku, hřebík či něco podobného a magnet. Daný předmět dejte na číslo 0 na pravítku a s magnetem se začněte přibližovat z druhé strany. Jakmile magnetické pole zapůsobí a předmět je přitažen, hodnotu na pravítku si zaznamenejte. Tímto způsobem můžete porovnat několik magnetů a vyzkoušet jejich dosah.

Při brouzdání naším e-shopem narazíte na pojem odtrhová síla, která je uvedená u každého jednoho magnetu. Proto, abyste mohli vybrat ten správný požadovaný magnet pro vaše potřeby, je nutné této hodnotě nejdříve porozumět.

Co je odtrhová síla? 

Odtrhová síla magnetu je síla, která je potřebná k odtržení magnetu vertikálně přímo z ocelové desky.

Obvykle se měří v kilech a je to spolehlivá metoda měření maximální síly magnetu. Také vám řekne limit přídržné síly tohoto magnetu, to znamená kolik je magnet schopný unést, aniž by z něj zátěž sama odpadla.

Rovnice je jednoduchá. Čím vyšší odtrhová síla je, tím větší má magnet sílu.

Jak měříme odtrhovou sílu magnetu?

Naše měření probíhá za ideálních podmínek:

 Podložka s tloušťkou alespoň 10 mm by měla být vyhotovena z čisté oceli.

 Musí být zajištěn dokonalý kontakt magnetu s podložkou

 dotýkat se celou plochou magnetu.

 Magnet musí být tažený kolmo na podložku.

Video jak se měří odtrhová síla:

Často se stává, že zákazník nedodrží výše zmíněné ideální podmínky a magnet požadovanou hmotnost, kterou uvádíme jako odtrhovou sílu u každého magnetu, neunese.

Níže popisujeme, proč tomu tak je a co vše snižuje sílu magnetu.

Co snižuje sílu magnetu

Tažná síla vypadá jako jednoduché měření. Umožňuje nám určit, jakou váhu nebo napětí může magnet udržet, ale bohužel to není v praxi vždy tak jednoduché. Existuje několik věcí, které mohou ovlivnit tažnou sílu magnetu.

Vertikální vs. horizontální umístění

Odrthová síla je síla, která je potřebná k vertikálnímu odtržení magnetu od ocelové desky, například ze spodní strany ocelového nosníku nebo stolu.

Pokud magnet nepoužíváte ve vertikální pozici, ale v horizontální, jako jsou například dveře chladničky nebo kartotéky, odtrhová síla bude daleko menší.

Můžeme si to představit tak, že magnetická síla přitahuje magnet přímo k ocelovým dveřím chladničky, ale protože gravitace se snaží magnet stáhnout k podlaze, bude mít odtrhová síla mnohem menší maximální hodnotu, než by tomu bylo, kdyby byl magnet připevněn vertikálně (Při horizontálním umístění magnetu se snižuje odtrhová síla na 15-25% z původní hodnoty).

Povrch není dostatečně tlustý 

Při měření se používá silná, zcela plochá, masivní ocelová deska. Deska má tloušťku 10 cm, takže magnet je na desce umístěn celou svou plochou.

To jsou ideální podmínky, v reálném případě tomu tak je jen zřídka kdy. Odlišná tloušťka ocelové desky ovlivňuje tažnou sílu magnetu.

Vzduchová mezera

Vzdálenost mezi magnetem a ocelovou deskou, ke které jej přitahujete, může způsobit velký rozdíl v síle magnetu.

Tato vzdálenost se nazývá vzduchová mezera a vztahuje se k čemukoli, co se dostane mezi magnet a magnetický materiál. Můžou to být barevné nátěry, papír a dokonce i mastnota nebo otisky prstů.

Nerovný povrh 

Pokud se magnet nedotýká celou plochou, magnetická síla se taky snižuje. 

Materiál

Materiál, ovlivní výkon magnetu. Když jsou magnety testovány ke změření její odtrhové síly, používá se měkká ocel.

Legovaná ocel a litiny mají nižšší schopnost vést magnetismus, čímž se snižuje odtrhová síla magnetu a magnet nebude fungovat na maximum. Zejména litina může snížit výkon magnetu až o 40 %.

Teplota

Vystavení magnetu teplotám nad maximální teplotou, kterou je schopný akceptovat, způsobí, že ztratí své schopnosti, který se při zchlazení už neobnoví. Opakované zahřívání bude mít za následek výrazné snížení výkonu.

Na rozdíl od toho, když je magnet trvale vystaven nízkým teplotám, jeho síla se zvyšuje v důsledku zlepšení jeho magnetických vlastností.                         

Neodym (NdFeB)  Maximální teplota...80 °C

Ferit  Maximální teplota...180 °C

Kobalt samarium (SmCo)  Maximální teplota...350 °C

Alnico  Maximální teplota...525 °C

Jak silný magnet mám tedy vybrat?

Jak vidíte, existuje mnoho proměnných, které mohou ovlivnit sílu magnetu, což může ztížit určení, jaká magnet bude pro vás a danou situaci, ten správný.

Nejlepší a jediný skutečný způsob, jak to zjistit, je ho přímo otestovat v dané situaci.

Jestli potřebujete jen přichytit něco malého „kancelářského“ odtrhovou sílu si dokážete spočítat nebo tipnout sami. Pokud, ale jde o něco většího, náročnějšího, vyžadujícího jistou funkčnost už je určitě potřeba odborné konzultace.

Proto pokud máte nějaké dotazy, nebo potřebujete pomoc s určením, jaký magnet potřebujete, vždy se můžete obrátit na naše odborníky na magnety. Našemu pracovníkovi popíšete svou situaci, sdělíte mu své požadavky a my vám to rádi za jistý poplatek změříme a otestujeme.

Více o tomto specifickém typu služby našeho proškoleného a zkušeného experta najdete zde.

Silné magnety – jaký je nejsilnější a jaké doporučujeme?

Věděli jste, že silné magnety dokážou vylovit z jezera mnoho cenných pokladů? V případě neodymových magnetů, které jsou považovány za nejsilnější magnety vůbec, může být řeč třeba o vytažení trezoru, historických artefaktů, zbraní a dalších předmětů, takové magnety u nás najdete v kategorii fishing magnety. Proč jsou tyto magnety nejsilnější a z čeho jsou vyrobené? Co vám napovídají údaje o magnetické síle magnetů? Čtěte dál.

Jaký druh magnetu je nejsilnější ?

Mezi nejprodávanější a nesilnější magnety ze všech patří neodymové magnety. Jsou tvořeny směsí neodymu, železa a boru a jsou opatřeny povrchovou úpravou proti korozi. Velmi často se dnes používají v počítačové technice a elektrotechnice. Zajímavostí je, že i ty nejmenší neodymové magnety mohou unést až tisícinásobek své váhy.

Porovnání jednotlivých typů magnetů

Neodymové magnety

   nejsilnější magnety (až 13x silnější než feritové magnety)

   hezký povrch (většinou se používá na povrchovou úpravu nikl)

   jsou více křehčí než feritové

   ve vlhkém prostředí rezaví

   cenově jsou dražší (3-5x v porovnání s feritovými)

   teplotní odolnost - běžně do 80 °C

Feritové magnety

   levná cena

   nerezaví

   nejsou tak křehké jako neodymové

   vydrží až 250 °C

   Mají daleko menší odtrhovou sílu

   Jsou černé s horším povrchem

Ostatní magnety 

  Jedná se o speciální magnety, které nejsou tak běžné. Řadíme mezi ně AlNiCo magnety       (směs hliníku, kobaltu, železa, mědi, niklu a titanu) – jejich předností je především teplotní   odolnost, která je až 450 °C. Dalším typem jsou pak SMCO magnety, které jsou silou skoro   srovnatelné s neodymovými. Výhodou však je, že mají vyšší teplotní odolnost až 300 °C,   nepotřebují povrchovou úpravu a jsou více odolnější proti korozi.

Proč je neodymový magnet nejsilnější?

Důvod je prostý. To, co způsobuje, že je tento typ magnetů nejsilnější, je jejich složení a vlastnosti. Neodymové magnety jsou vyrobeny ze slitiny neodymu, boru a železa. Neodym = kov vzácné zeminy, která této slitině dodává perfektní magnetické vlastnosti. Lze je vyrobit nebo se mohou vyskytovat přirozeně v některých kamenech.

Permanentní magnety jsou schopny udržet i 1000násobek své váhy, některé dokonce až 2000násobek. Permanentní znamená, že tyto magnety nepotřebují k vytvoření magnetického pole vnější vlivy (např. elektřinu).

Neodymový magnet v porovnání s feritovým magnetem

Věděli jste, že neodymový magnet unese až 13x více než feritový magnet stejné velikosti? Zde je příklad:

Jak se měří síla magnetu?

Jedná se o odtrhovou sílu. K tomu je potřeba vyvinout takovou sílu, abyste dokázali magnet odtrhnout od magnetické podložky za následujících pravidel: 

 Podložka s tloušťkou alespoň 10 mm by měla být vyhotovena z čisté oceli.

  Musí být zajištěn dokonalý kontakt magnetu s podložkou – dotýkat se celou plochou magnetu.

  Magnet musí být tažený kolmo na podložku.

Video jak se měří odtrhová síla: 

Může se stát, že magnet neudrží hmotnost, jakou uvádíme?

Ne, pokud jsou dodržena pravidla pro měření odtrhové síly. Ta je udávána a měřena za ideálních podmínek, jak je popsáno v předchozím odstavci. Pokud nebudou dodržena tato pravidla, bude docházet ke snížení magnetické síly magnetu a odtrhová síla, co je uvedena u produktu, nemusí sedět a magnet unese méně. 

Co snižuje magnetickou sílu?

Magnet se nedotýká celou plochou předmětu, který může mít nerovný povrch. Může také sklouznout do boku v případě, že není tažen kolmo na povrch. Nebo předmět není vyroben z čisté oceli, ale z jiného magnetického materiálu např. nějaké slitiny, ale tam už nebudou magnetické účinky tak velké, jako u čisté oceli. 

Pokud povrchová úprava, kde je přiložen magnet, nese stopy barev, gumy či plastu, případně může být zkorodovaný, tak tyto všechny aspekty také snižují odtrhovou sílu. 

Je důležité zajistit ideální kontakt s podložkou, která musí mít tloušťku alespoň 1 cm! Velký rozdíl je také v tom, zda je magnet ve smyku nebo v tahu. Častou chybou je umístit magnet ve smyku.

V případě, že u magnetu uvádíme odtrhovou sílu např. 10 kg, tak to neznamená, že udrží 10 kg (v ideálních podmínkách v tahu ano). Pokud připevníte magnet do smyku, tak udrží maximálně 25% toho, co uvádíme (záleží také, kde je upnutý).

Ideální podmínky jsou 10 cm ocelová deska, tak jak probíhá v měření síly magnetu popsané výše.

Magnetická síla fascinuje lidi po staletí. Od jednoduchých kompasů po sofistikovaná zařízení, magnet...

Zmagnetování magnetu můžete provést několika způsoby, v závislosti na typu magnetu a na potřebách. Zde je několik způsobů, jak to lze udělat:

Solenoid s proudem: Umístění feromagnetického předmětu do solenoidu (cívky) s procházejícím stejnosměrným proudem může materiál zmagnetizovat.

Tření: Tato metoda spočívá v opakovaném přejíždění magnetu po povrchu materiálu v jednom směru. Tím se uspořádají magnetické domény v jednom směru, což vytváří magnetickou polarizaci.

Ohřev a bušení: Ocelová tyč může být magnetizována ohřevem na vysokou teplotu a následným bušením kladivem, když se ochlazuje. Tento proces pomáhá změnit strukturu materiálu a vytvořit trvalý magnetický moment.

Použití jiného silného magnetu: Jedním z nejběžnějších způsobů je použití silného magnetu k magnetizaci jiného magnetu. Postavte oba magnety proti sobě a posouvejte je v opačných směrech, což pomůže uspořádat magnetické domény v cílovém magnetu.

Elektrický proud: U elektromagnetů nebo magnetů s jádrem, jako jsou transformátory, lze magnetizaci provést přiváděním elektrického proudu do cívky, což vytvoří magnetické pole a zmagnetizuje jádro.

Teplotní stabilizace: Některé magnetické materiály, jako jsou samarium-kobaltové nebo neodymové magnety, lze znovu zmagnetovat tím, že je zahřejete na vysokou teplotu a poté je necháte pomalu ochladit v přítomnosti silného magnetického pole.

Speciální magnetizační zařízení: Existují zařízení, která generují velmi silná magnetická pole a mohou být použita k magnetizaci magnetů. Tyto zařízení jsou obvykle k dispozici v průmyslových výrobách.

Profesionální servis: Pokud máte magnet, který potřebuje být magnetizován, a nejste si jisti, jak to provést sami, můžete se obrátit na profesionální servisní centra nebo výrobce magnetů. Tito specialisté mají potřebné vybavení a know-how pro provádění magnetizace.

Zachování magnetické síly magnetu je pro mnoho aplikací klíčové. V průběhu času však i ty nejlepší a nejsilnější magnety mohou ztrácet svou magnetizaci. Zjistěte s námi, proč k tomu dochází a jak se můžete pokusit tomuto procesu předejít nebo ho alespoň minimalizovat.

Magnetizace a mikrostruktura

Abychom pochopili, proč magnety ztrácejí svou sílu, musíme se podívat na mikrostrukturu materiálu. Magnety mají svou magnetickou sílu díky tomu, jak jsou na atomární úrovni uspořádány malé magnetické jednotky nazývané dipóly. Můžeme si představit atomy jako mikroskopické magnety, které mají svůj vlastní malý magnetický směr. Co je důležité, tyto miniaturní magnety jsou systematicky uspořádány tak, aby vytvářely sílu, která má za následek vytvoření výkonného magnetu. Takže v zásadě, magnet je sbírkou těchto mikroskopických magnetických dipólů, které pracují společně jako tým, abychom vytvořili magnetickou sílu.

Přirozená tendence k odmagnetování

Proč tedy tyto magnety nezůstanou silné po neomezenou dobu? Důvodem jsou fyzikální zákony. Jedním z nich je druhý termodynamický zákon, který říká, že izolovaný systém má tendenci ke zvyšování své entropy (nezřízený stav) a snižování své vnitřní energie. Zmagnetizovaný materiál má nízkou entropii a vysokou vnitřní energii, což je nestabilní stav. Proto se v čase snaží přejít do stabilnějšího stavu, což vede k odmagnetování.

Faktory ovlivňující odolnost vůči odmagnetování

Existuje několik faktorů:

1. Čas:Každý magnet ztrácí část své magnetizace s časem. To je nevyhnutelný proces, který závisí na konkrétním typu magnetu. Rozdíly existují mezi různými materiály, ale obecně je tento úbytek velmi malý a postupně se zpomaluje.
2. Teplota:Teplota má výrazný vliv na magnetizaci. Při vyšších teplotách mohou magnety ztrácet svou sílu rychleji. Teplota také určuje, zda změny magnetizace jsou reverzibilní (magnet se vrátí k původní síle po ochlazení) nebo nevratné.
3. Změny reluktance:Reluktance je fyzikální veličina, která měří odpor nebo obtížnost, s níž materiál nebo struktura umožňuje průchod magnetického toku. Pokud dojde ke změně reluktance, jako je vytvoření vzduchové mezery v obvodu, může dojít k posunu na demagnetizační křivce. To může způsobit trvalou ztrátu magnetizace.
4. Externí magnetická pole:Působení silných externích magnetických polí může způsobit změnu orientace magnetických dipólů v materiálu a tím dojde k odmagnetování.
5. Radiace:V některých speciálních aplikacích může radiace způsobit ztrátu magnetizace, zejména u některých typů magnetů, jako jsou ty ze slitin samaria-kobaltu (SmCo).

Ochrana magnetů

Jak už jsme si řekli, magnetizace není věčná, a existují různé faktory, které mohou způsobit její snížení nebo úplnou ztrátu. Jak tedy můžeme obnovit magnet, pokud ztratí svou sílu?

Jedna možnost je použití jiného silného magnetu. Můžete zkusit přitáhnout oslabený magnet k silnému magnetu a pomalu s ním pohybovat podél délky magnetu. Tím se mohou atomové magnety v oslabeném magnetu postavit do požadovaného uspořádání.

Další metodou je použití elektrického proudu. To je často účinné u elektromagnetů nebo magnetů s jádrem, jako jsou transformátory. Zvýšený elektrický proud může znovu namagnetizovat magnetické jádro.

U některých magnetů, například samarium-kobaltových nebo neodymových magnetů, může být možné předchozím ohřátím na vysokou teplotu odmagnetizovat magnet a poté ho znovu namagnetizovat ochlazením na pokojovou teplotu.

Existují také specializovaná magnetizační zařízení, která generují silná magnetická pole, která mohou magnet znovu namagnetizovat.

Je však důležité si uvědomit, že ne všechny magnety lze úspěšně obnovit. Někdy může být ztráta magnetizace trvalá, zejména pokud došlo k poškození materiálu nebo pokud byl magnet demagnetizován nad určitou mez.

Ano, permanentní magnety lze znovu nabít nebo "dobít" pomocí silnějšího permanentního magnetu, pokud nejsou zcela vybité. Zde je postup, jak to udělat:

Co budete potřebovat:

1. Silný neodymový nebo jiný permanentní magnet.
2. Slabý permanentní magnet, který chcete dobít.

Postup:

1. Nejprve zjistěte póly vašeho slabého magnetu. Pomůže vám to určit, který pól potřebujete nabít.
2. Nyní vezměte silný neodymový magnet a třete ho po pólech slabého magnetu. Mějte na paměti, že musíte otírat magnetem ve stejném směru od středu k okrajům.
3. Tímto způsobem magnetizujete částice v permanentním magnetu ve správném směru a posílíte magnetické pole. Tento proces může obnovit magnetismus slabého magnetu, pokud nebyl ztracen zcela. Je však třeba poznamenat, že tento postup může fungovat lépe na některých typech permanentních magnetů než na jiných, a úspěšnost závisí na stavu a kvalitě magnetu.

Magnetismus je jako tajuplná nit, která propojuje minulost, přítomnost a budoucnost. Jeho podstatná role v přírodě se projevila již v dávných dobách a od pradávných civilizací až po moderní vědecké objevy nám ukázala svou záhadnou sílu. Celý příběh objevu magnetismu nám ukazuje, že cesta k chápání přírody je plná zvratů a objevů. Magnetismus, neodmyslitelně spojený s naším světem, nám otevřel brány do nových dimenzí poznání. Je to příběh plný vzrušení, tajemství a neustálého objevování, který pokračuje i v dnešní době.

Starověké civilizace a první pozorování magnetického jevu

Magnetismus zaujal lidskou pozornost již ve starověku. Řečtí filozofové, jakými byli Thales z Milétu a Hérakleitos, si všimli, že některé horniny mají schopnost přitahovat kovové předměty. Řekové magnetitu říkali magnes, podle města Magnesia v Malé Asii, kde byl poprvé objeven. Římané magnetitu říkali acus magnes, což znamená "magnetická jehla".

Pátrání se dále přeneslo až do vzdálené Číny. Záznamy o magnetismu pocházející z Číny, které se datují až do 3. století př. n. l. popisují, horniny, dnes známé jako magnetit, mající schopnost přitahovat železo. Číňané tyto horniny nazvali lingshi, což znamená "magická skála".

Magnetismus byl v Evropě používán již v raném středověku. Ve 12. století byl kompas poprvé používán k navigaci na moři. Kompas byl revolučním vynálezem, který umožnil námořníkům cestovat do dalekých zemí a objevovat nové kontinenty.

V 17. století byl magnetismus předmětem intenzivního studia mnoha vědců. Anglický vědec William Gilbert provedl řadu experimentů s magnety a objevil, že mají dva póly, severní a jižní. Gilbert také objevil, že i zemský povrch je magnetem a že jeho magnetické pole se neustále mění.

Pak v 19. století přišel Michael Faraday s neobyčejnou teorií elektromagnetismu. Faraday ukázal, že pohybující se elektrický náboj generuje magnetické pole. Tímto způsobem propojil elektrické a magnetické jevy do jednoho celku.

Ve 20. století byl magnetismus studován na atomární a kvantové úrovni. James Clerk Maxwell završil celý tento vývoj formulací Maxwellových rovnic, které propojily elektrická a magnetická pole.

Příběh kompasu: Jak magnetická jehla změnila způsob navigace

S objevem kompasu se vše změnilo. Námořníci, cestovatelé a objevitelé již nebyli odkázáni pouze na pozorování hvězd a slunce, což bylo mnohdy komplikováno nepřízní počasí. Kompas se stal spolehlivým pomocníkem při navigaci za jakýchkoliv podmínek a kdekoliv na světě bez omezení.  Tento objev otevřel brány pro všechny nadšené a odvážné cestovatele a objevitele, jako Marco Polo, a Evropa mohla začít objevovat svět.

První kompasy byly zhotoveny z magnetitu. Tato hornina má schopnost přitahovat železné předměty. Tyto kamenné kompasy byly umístěny do vody, kde se volně otáčely a ukazovaly směr k severu. Později byly vynalezeny verze s magnetickou jehlou zavěšenou na nitce, která umožnila pohodlnější používání.

Dnešní moderní navigační technologie jsou jistě sofistikovanější a komplexnější, ale základní princip kompasu zůstává stejný. Magnetická jehla stále ukazuje směr severu, ať už se nacházíme uprostřed rozlehlého oceánu nebo uprostřed města.

Vědecké teorie a objevy, které pomohly pochopit magnetismus

Zatímco starověké civilizace zaznamenaly základní a pro dnešní dobu povrchní, ale přesto zásadních vlastností magnetů, skutečné chápání magnetismu přišlo až s vědeckými průlomy novověku. Přírodovědci, kteří systematicky zkoumali magnetismus, přinesli hlubší chápaní tohoto fenoménu a položili základy pro naše moderní chápání.

Jak už bylo zmíněno 16. a 17. století byla přelomová, jelikož se začali objevovat první pokusy o systematické zkoumání magnetismu. William Gilbert, považovaný za otce elektromagnetismu, se stal průkopníkem ve studiu tohoto jevu. Jeho dílo "De Magnete" (O magnetu), publikované v roce 1600, bylo jedním z prvních systematických vědeckých zkoumání magnetismu. Gilbert nejen potvrdil, že magnetismus je vlastností Země, ale také vytvořil hypotézu, že Země je sama v podstatě obrovským magnetem.

V 18. století byl magnetismus spojen s elektřinou. Francouzský fyzik Charles-Augustin de Coulomb objevil, že magnety a elektrické náboje na sebe působí silou. To vedlo k rozvoji elektromagnetismu, který je společným jevem magnetismu a elektřiny.

V 19. století přišel další zlomový moment, tentokrát v podání Michaela Faradaye. Jeho experimenty s elektřinou a magnetismem vedly k formulaci revoluční teorie elektromagnetismu. Jeho objevy položily základ pro moderní elektromagnetismus, který je nyní klíčovým prvkem ve fyzice a technologii. Jeho experimenty ukázaly, že pohybující se elektrický náboj generuje magnetickou sílu. Jeho objevy posloužily jako základ pro moderní teorii elektromagnetismu a elektromagnetické pole. Tyto technologie jsou dnes nezbytné pro fungování moderní společnosti. Najdeme je v zařízeních, jako jsou elektromotory, generátory a transformátory.

Přelomovým bodem se staly Maxwellovy rovnice, které v 19. století sestavil James Clerk Maxwell. Tyto rovnice ukázaly, že elektrická a magnetická pole se šíří ve formě elektromagnetických vln. Maxwellovy rovnice spojily elektrický a magnetický jev s konceptem světla, což naznačovalo, že elektromagnetismus je vlastně základem pro šíření světla. Tímto způsobem se magnetismus propojil s optikou. Tyto poznatky vedly k vývoji řady nových technologií, jako jsou lasery, polovodiče a počítače.

V průběhu 20. století se kvantová mechanika stala klíčovým prvkem v našem chápání vnitřní povahy magnetismu na mikroskopické úrovni. Kvantová elektrodynamika, zahrnující elektromagnetické síly, nám umožnila lépe pochopit, jak jednotlivé částice interagují na atomové a subatomové úrovni.

V posledním desetiletí 20. století a v průběhu 21. století se začala formovat nová oblast nazývaná spintronika a magnetoelektronika. Tato oblast zkoumá vlastnosti elektronů, zejména jejich spinů, a využívá je k vytváření nových typů elektronických a magnetických zařízení. Tyto technologie mají potenciál revolučně změnit oblast počítačového zpracování dat, paměťových zařízení a senzorů.

Vědci i nadále zkoumají exotické materiály, jako jsou topologické izolátory, kvantové anomální Hallovy efekty a mnoho dalších, které mají neobvyklé magnetické vlastnosti. Tyto materiály mohou mít v budoucnu významný dopad na oblasti jako spintronika, kvantové výpočty a energetika.