Magnetismus

Magnetismus je součástí elektromagnetické interakce, jedné ze základních fyzikálních interakcí. Bez magnetických jevů by nefungovaly elektromotory, generátory, transformátory, reproduktory, pevné disky, senzory, magnetické separátory ani obyčejný kompas.

V každodenním životě si magnetismus nejčastěji spojujeme s tím, že magnet přitahuje železný předmět. Jde však pouze o jednu z mnoha podob magnetického působení.

Co je magnetismus?

Magnetismus je soubor fyzikálních jevů vznikajících působením magnetického pole. Magnetické pole mohou vytvářet:

• pohybující se elektrické náboje,
• elektrický proud ve vodiči,
• magnetické momenty elektronů a dalších částic,
• permanentní magnety,
• zmagnetované materiály,
• měnící se elektrické pole.

Samotný nehybný elektrický náboj vytváří elektrické pole. Magnetické pole souvisí s pohybem náboje a s vnitřními magnetickými momenty částic.

Co je magnet?

Magnet je předmět nebo zařízení, které ve svém okolí vytváří magnetické pole.

Magnety lze rozdělit například na:

• permanentní magnety,
• elektromagnety,
• dočasně zmagnetované předměty,
• přírodní magnetické minerály.

Permanentní magnet

Permanentní magnet si zachovává významnou část magnetizace i bez vnějšího elektrického proudu nebo magnetického pole.

Vyrábí se z magneticky tvrdých materiálů, například:

• neodymových slitin NdFeB,
• feritů,
• slitin samaria a kobaltu SmCo,
• slitin AlNiCo.

Jednotlivé materiály se liší magnetickou silou, teplotní odolností, odolností proti korozi, mechanickými vlastnostmi a cenou.

Elektromagnet

Elektromagnet vytváří magnetické pole při průchodu elektrického proudu vodičem, nejčastěji cívkou.

Jeho magnetické působení ovlivňuje zejména:

• velikost elektrického proudu,
• počet závitů cívky,
• tvar a rozměry cívky,
• použitý materiál jádra,
• vzduchová mezera magnetického obvodu,
• geometrie celého zařízení.

Zvýšení proudu obvykle magnetické pole zesílí, ale pouze v mezích elektrické, tepelné a magnetické konstrukce. Feromagnetické jádro se může magneticky nasytit a vinutí se může nadměrně zahřívat.

Dočasně zmagnetovaný předmět

Některé materiály se v blízkosti silného magnetického pole zmagnetují a po jeho odstranění část magnetizace ztratí.

Příkladem může být:

• ocelový hřebík přiložený k magnetu,
• šroubovák dočasně zmagnetovaný permanentním magnetem,
• železné jádro uvnitř elektromagnetu.

Co je magnetické pole?

Magnetické pole je fyzikální pole, které popisuje magnetické působení v prostoru.

V technické praxi se používají zejména veličiny:

• magnetická indukce B, jejíž jednotkou je tesla,
• intenzita magnetického pole H, měřená v ampérech na metr,
• magnetizace M, popisující magnetický stav materiálu,
• magnetický tok Φ, jehož jednotkou je weber.

Magnetická indukce

Magnetická indukce vyjadřuje velikost a směr magnetického pole v konkrétním místě. V praxi se používají jednotky:

• tesla – T,
• militesla – mT,
• mikrotesla – µT,
• gauss – Gs nebo G.

Přibližný převod je:

1 tesla = 10 000 gaussů.

Magnetický tok

Magnetický tok popisuje množství magnetického pole procházejícího určitou plochou. Je důležitý například u transformátorů, elektromotorů, generátorů a indukčních snímačů.

Jak zobrazujeme magnetické pole?

Magnetické pole se často znázorňuje pomocí myšlených magnetických siločar.

Vlastnosti siločar

• mimo magnet směřují konvenčně od severního pólu k jižnímu,
• uvnitř magnetu pokračují od jižního pólu k severnímu,
• tvoří uzavřené křivky,
• jejich hustota orientačně ukazuje velikost pole,
• vzájemně se nekříží,
• v každém bodě ukazují směr magnetického pole.

Severní a jižní magnetický pól

Každý běžný permanentní magnet má dvě pólové oblasti:

• severní pól označovaný N,
• jižní pól označovaný S.

Jak na sebe póly působí?

• dva severní póly se odpuzují,
• dva jižní póly se odpuzují,
• severní a jižní pól se přitahují.

Pokud tyčový magnet rozlomíte na dvě části, nevznikne samostatný severní a jižní pól. Každá část se stane menším magnetem s vlastním severním a jižním pólem.

V běžných magnetických materiálech nebyl pozorován izolovaný magnetický pól odpovídající samostatnému magnetickému monopólu.

Proč magnet přitahuje železo?

Železo je feromagnetický materiál. V jeho struktuře se nacházejí oblasti s uspořádanými magnetickými momenty, označované jako magnetické domény.

V nezmagnetovaném kusu železa jsou jednotlivé domény orientované různými směry, takže se jejich účinky ve velké míře vyruší.

Po přiblížení magnetu:

1. vnější pole začne působit na magnetické momenty,
2. domény orientované výhodným směrem se zvětšují,
3. doménové stěny se posouvají,
4. materiál získá výslednou magnetizaci,
5. vznikne přitažlivá síla směrem k magnetu.

Co je magnetická doména?

Magnetická doména je mikroskopická oblast feromagnetického nebo ferimagnetického materiálu, ve které jsou magnetické momenty uspořádané převážně stejným směrem.

Domény vznikají proto, že materiál hledá stav s co nejnižší celkovou energií. Rozdělení na více domén může snižovat energii magnetického pole mimo předmět.

Co se děje při magnetizaci?

• doménové stěny se posouvají,
• výhodně orientované domény rostou,
• magnetické momenty se mohou natáčet,
• celková magnetizace materiálu se zvětšuje,
• při dostatečně silném poli může nastat magnetické nasycení.

Odkud se bere magnetický moment atomu?

Magnetické vlastnosti atomu souvisejí zejména s elektrony.

Důležité jsou především:

• vnitřní magnetický moment elektronu označovaný jako spinový,
• orbitální pohyb elektronu kolem atomového jádra,
• vzájemné uspořádání elektronů v atomových orbitalech,
• kvantově mechanická výměnná interakce mezi elektrony.

Atomové jádro může mít také vlastní magnetický moment. Pro běžné makroskopické magnetické vlastnosti pevných látek však obvykle dominují elektronové magnetické momenty.

Jak se magnetické látky rozdělují?

Podle reakce na magnetické pole a podle uspořádání magnetických momentů rozlišujeme několik základních skupin.

• diamagnetické látky,
• paramagnetické látky,
• feromagnetické látky,
• ferimagnetické látky,
• antiferomagnetické látky.

Diamagnetické látky

Diamagnetické látky v přítomnosti vnějšího magnetického pole vytvářejí slabou magnetizaci opačného směru.

Proto jsou ze silnější oblasti pole velmi slabě vytlačovány.

Příklady

• měď,
• zlato,
• stříbro,
• bismut,
• grafit,
• voda,
• většina organických látek.

Diamagnetismus je obecnou vlastností hmoty. U paramagnetických, feromagnetických a dalších materiálů je však překryt výrazně silnějšími magnetickými projevy.

Lze odpuzování běžně pozorovat?

U většiny diamagnetických materiálů je účinek velmi slabý. K jeho viditelnému projevu je obvykle potřeba silné a nehomogenní magnetické pole.

Paramagnetické látky

Paramagnetické látky obsahují atomy nebo ionty s nenulovým magnetickým momentem. Ve vnějším magnetickém poli se část těchto momentů orientuje ve směru pole.

Látka je proto slabě přitahována do oblasti silnějšího magnetického pole.

Příklady

• hliník,
• hořčík,
• platina,
• kyslík,
• některé soli přechodných kovů,
• některé sloučeniny vzácných zemin.

Zůstane paramagnet zmagnetovaný?

Za běžných podmínek ne. Po odstranění vnějšího pole tepelný pohyb znovu naruší částečné uspořádání magnetických momentů a výrazná magnetizace zanikne.

Feromagnetické látky

Feromagnetické látky mohou vytvářet silnou spontánní magnetizaci. Jejich magnetické momenty mají tendenci uspořádat se ve stejném směru díky výměnné interakci.

Příklady

• železo,
• kobalt,
• nikl,
• některé slitiny těchto prvků,
• některé sloučeniny a intermetalické materiály.

Typické vlastnosti

• silná přitažlivost k magnetu,
• tvorba magnetických domén,
• možnost zůstat částečně zmagnetované,
• existence magnetického nasycení,
• hysterezní chování,
• ztráta feromagnetického uspořádání nad Curieovou teplotou.

Ferimagnetické látky

Ferimagnetické materiály obsahují dvě nebo více magnetických podmřížek, jejichž momenty jsou orientované proti sobě, ale nemají stejnou velikost.

Jejich účinky se proto úplně nevyruší a materiál vykazuje výslednou magnetizaci.

Příklady

• magnetit Fe₃O₄,
• baryové ferity,
• stronciové ferity,
• manganaté a zinkové ferity,
• nikl-zinkové ferity.

Proč se ferity používají v elektrotechnice?

Řada feritů má vysoký elektrický odpor. Tím se v nich při střídavém magnetickém poli omezují vířivé proudy a související energetické ztráty.

Ferity se používají například v:

• transformátorových jádrech,
• tlumivkách,
• anténách,
• odrušovacích prvcích,
• permanentních magnetech,
• pružných magnetických fóliích.

Antiferomagnetické látky

U antiferomagnetických materiálů se sousední magnetické momenty uspořádávají převážně opačnými směry a jejich velikosti se přibližně vyruší.

Výsledná makroskopická magnetizace proto může být velmi malá.

Příklady

• oxid manganatý MnO,
• oxid nikelnatý NiO,
• oxid chromitý Cr₂O₃,
• některé slitiny manganu,
• řada sloučenin přechodných kovů.

Teplota, nad kterou antiferomagnetické uspořádání zaniká, se nazývá Néelova teplota.

Existují „elektromagnetické látky“?

Označení elektromagnetické látky není standardní skupinou magnetických materiálů vedle feromagnetik nebo paramagnetik.

Elektromagnet je zařízení, které využívá elektrický proud k vytvoření magnetického pole.

Elektricky vodivý materiál nemusí být feromagnetický:

• měď je výborný vodič, ale je diamagnetická,
• hliník je vodič a slabý paramagnet,
• železo je vodič a feromagnet,
• některé ferity jsou magneticky výrazné, ale elektricky málo vodivé.

Co je magnetická hystereze?

Magnetická hystereze znamená, že magnetický stav materiálu závisí nejen na právě působícím poli, ale také na jeho předchozí magnetické historii.

Při postupném zesilování a zeslabování vnějšího pole vzniká hysterezní smyčka.

Důležité pojmy

• Nasycení: stav, při kterém další zesilování pole způsobuje už jen malý růst magnetizace.
• Remanence: magnetizace, která zůstane po odstranění vnějšího pole.
• Koercitivní pole: opačné pole potřebné k potlačení zbytkové magnetizace.
• Hysterezní ztráty: energie přeměněná na teplo při opakovaném magnetování.

Magneticky měkké a tvrdé materiály

Magneticky měkké materiály

Snadno se zmagnetují a také snadno odmagnetují. Mají zpravidla malé koercitivní pole a úzkou hysterezní smyčku.

Používají se například v:

• transformátorech,
• elektromagnetech,
• relé,
• elektromotorech,
• generátorech,
• magnetických stíněních.

Magneticky tvrdé materiály

Po zmagnetování si uchovávají vysokou remanenci a odolávají odmagnetování. Mají vyšší koercitivní pole.

Používají se pro výrobu:

• permanentních magnetů,
• magnetických úchytů,
• reproduktorů,
• snímačů,
• magnetických spojek,
• motorů s permanentními magnety.

Lze zmagnetovat nůž nebo šroubovák?

Ocelový nástroj lze někdy dočasně nebo částečně zmagnetovat opakovaným pohybem silného magnetu jedním směrem.

Výsledek závisí na:

• složení oceli,
• tepelném zpracování,
• tvaru předmětu,
• síle magnetizačního pole,
• způsobu magnetizace,
• mechanických otřesech a teplotě.

Magnetizace běžného nástroje nemusí být silná ani dlouhodobě stabilní.

Jak lze předmět odmagnetovat?

Magnetizaci lze snížit několika způsoby:

• působením střídavého magnetického pole s postupně klesající amplitudou,
• zahřátím nad příslušnou teplotu magnetického uspořádání,
• mechanickými rázy a vibracemi,
• působením silného opačného magnetického pole.

Kontrolované průmyslové odmagnetování se provádí speciálním zařízením. Zahřívání permanentního magnetu v ohni je nebezpečné, nepřesné a může poškodit jeho povlak, lepidla i samotný magnetický materiál.

Co je Curieova teplota?

Curieova teplota je kritická teplota, nad kterou feromagnetický nebo ferimagnetický materiál ztrácí své dlouhodobé magnetické uspořádání a přechází do paramagnetického stavu.

Neznamená to, že přestane reagovat na jakékoliv magnetické pole. Nad Curieovou teplotou se chová paramagneticky.

Platí Curieova teplota pro všechny magnety?

Ne v jednoduchém smyslu původního tvrzení.

• Feromagnetické a ferimagnetické látky mají Curieovu teplotu.
• Antiferomagnetické látky mají Néelovu teplotu.
• Elektromagnet bez feromagnetického jádra může vytvářet pole i bez Curieova přechodu jádra.
• Permanentní magnet může zeslábnout už hluboko pod Curieovou teplotou.

Maximální pracovní teplota a Curieova teplota nejsou totéž

Maximální pracovní teplota je teplota, při které může konkrétní magnet za stanovených podmínek pracovat bez nepřijatelné trvalé ztráty výkonu.

Bývá podstatně nižší než Curieova teplota.

Skutečnou teplotní odolnost ovlivňuje:

• magnetický materiál a jeho jakost,
• tvar magnetu,
• směr magnetizace,
• pracovní bod magnetického obvodu,
• vnější demagnetizační pole,
• povrchová úprava,
• lepidlo a konstrukce výrobku.

Lze zahřátý magnet znovu zmagnetovat?

Některý odmagnetovaný materiál lze znovu zmagnetovat, ale nestačí jej obvykle pouze zahřát a nechat vychladnout u běžného magnetu.

Průmyslová magnetizace permanentních magnetů vyžaduje:

• silné magnetizační pole,
• vhodnou magnetizační cívku nebo přípravek,
• správnou orientaci pole,
• znalost materiálu a jeho tepelného stavu,
• bezpečné řízení elektrické energie.

Pokud byl magnet přehřátý, zkorodoval nebo došlo ke změně jeho mikrostruktury, nemusí být možné původní výkon plně obnovit.

Proč se používá kompas?

Magnetická střelka kompasu se orientuje podle místní složky magnetického pole Země.

Jeden konec střelky směřuje přibližně k zeměpisnému severu, protože Země se v okolí chová jako velký magnetický dipól.

Co může kompas ovlivnit?

• permanentní magnet,
• ocelová konstrukce,
• elektrický proud,
• reproduktor,
• mobilní telefon a jeho magnetické příslušenství,
• automobil,
• lokální geologické podmínky.

Pro přesnou navigaci je nutné zohlednit také magnetickou deklinaci a místní rušení.

Magnetismus a elektrický proud

Elektrický proud vytváří kolem vodiče magnetické pole. Směr pole lze určit pomocí pravidla pravé ruky.

Pokud vodič stočíme do cívky, magnetická pole jednotlivých závitů se sčítají a uvnitř cívky vznikne silnější pole.

K čemu se cívky používají?

• v elektromagnetech,
• v relé a stykačích,
• v elektromotorech,
• v generátorech,
• v transformátorech,
• v reproduktorech,
• v bezdrátovém nabíjení,
• v indukčních snímačích.

Elektromagnetická indukce

Změna magnetického toku procházejícího elektrickým obvodem může vyvolat elektrické napětí.

Tento jev je základem funkce:

• elektrických generátorů,
• transformátorů,
• indukčních senzorů,
• dynamických mikrofonů,
• bezdrátových nabíječek,
• indukčních vařičů.

Magnetismus a elektřina proto nejsou dva zcela oddělené jevy, ale různé projevy elektromagnetické interakce.

Proč se některé kovy na magnet nepřichytí?

Označení „kov“ neznamená automaticky „magnetický materiál“.

Kovy se od sebe liší elektronovou strukturou a způsobem uspořádání magnetických momentů.

Běžné příklady

• ocelový šroub bývá silně feromagnetický,
• hliníkový plech je slabě paramagnetický, ale běžný magnet jej neudrží,
• měděný vodič je diamagnetický,
• některá nerezová ocel je magnetická, jiná nikoliv,
• niklovaná součást může reagovat kvůli ocelovému jádru i niklovému povrchu.

Proč magnet přitahuje některou nerezovou ocel?

Nerezová ocel je široká skupina slitin.

Austenitická nerez

Běžné jakosti jako AISI 304 nebo 316 jsou v ideálním žíhaném stavu zpravidla nemagnetické nebo jen slabě magnetické. Tváření za studena může jejich magnetickou reakci částečně zvýšit.

Feritická nerez

Obsahuje feritickou strukturu a bývá magnetická.

Martenzitická nerez

Bývá magnetická a používá se například pro některé nože, nástroje a mechanické součásti.

Magnetická zkouška sama nedokáže přesně určit jakost nerezu.

Jak se magnetická síla mění se vzdáleností?

Magnetické pole a přídržná síla se se vzdáleností obvykle velmi rychle snižují.

Mezeru může vytvořit:

• papír,
• plastová fólie,
• barva,
• lepidlo,
• vzduch,
• rez,
• nerovnost povrchu,
• sklo magnetické tabule.

Proto magnetická fólie nebo slabý kancelářský magnet drží nejlépe přímo na čistém ocelovém plechu.

Proč záleží na tloušťce ocelového podkladu?

Příliš tenký ocelový plech nemusí umožnit plné využití magnetického pole. Může se magneticky nasytit nebo mechanicky prohýbat.

Magnet proto může držet:

• silně na masivní ocelové desce,
• slaběji na tenkých dvířkách skříně,
• velmi slabě na nemagnetické nerezové lednici,
• vůbec ne na hliníku nebo plastu.

Jaké využití má magnetismus v běžném životě?

Domácnost

• magnety na lednici,
• magnetické zavírání skříněk,
• držáky nožů,
• reproduktory a sluchátka,
• elektromotory ve spotřebičích,
• indukční vaření,
• bezdrátové nabíjení.

Průmysl

• magnetické separátory,
• břemenové magnety,
• magnetické upínače,
• elektromotory a generátory,
• magnetická ložiska,
• snímače polohy a rychlosti,
• magnetické spojky.

Elektronika

• reproduktory,
• mikrofony,
• pevné disky,
• Hallovy senzory,
• transformátory,
• indukční prvky,
• magnetické paměti.

Medicína a věda

• magnetická rezonance,
• částicové urychlovače,
• magnetometry,
• elektronová mikroskopie,
• laboratorní separace,
• měření vlastností materiálů.

Časté mýty o magnetismu

Mýtus: Magnet přitahuje všechny kovy

Ne. Výrazně přitahuje především feromagnetické a ferimagnetické materiály.

Mýtus: Čím větší magnet, tím je vždy silnější

Ne. Rozhoduje použitý materiál, magnetická jakost, směr magnetizace, tvar a magnetický obvod.

Mýtus: Magnetická síla v kilogramech je bezpečná nosnost

Ne. Obvykle jde o orientační odtrhovou sílu za ideálních podmínek.

Mýtus: Každá nerezová ocel je nemagnetická

Ne. Některé nerezové oceli jsou silně magnetické.

Mýtus: Magnet se nikdy neopotřebuje

Permanentní magnet může zeslábnout vlivem teploty, koroze, opačného pole nebo mechanického poškození.

Mýtus: Samolepicí magnetická fólie vytvoří magnetickou tabuli

Ne. Samolepicí magnetická fólie je sama pružným magnetem. Lepicí stranou se připevní k předmětu a magnetickou stranou se přichytí k oceli. Není vhodným podkladem pro běžné magnety.

Co je pružná magnetická fólie?

Pružná magnetická fólie se obvykle vyrábí z feritového prášku rozptýleného v pružném polymerním pojivu.

Vlastnosti

• je ohebná,
• lze ji stříhat nebo řezat,
• má nižší magnetickou sílu než neodymový magnet,
• dobře přiléhá k rovnému ocelovému povrchu,
• lze ji opatřit lepidlem, barvou nebo potiskem,
• hodí se pro značení, reklamu a dekorace.

Na co se používá?

• magnetické cedulky,
• označení regálů,
• reklamní magnety,
• fotografie na lednici,
• dočasné značení vozidel,
• výroba vlastních magnetek,
• připevnění lehkých předmětů na ocel.

Je magnetická fólie stejně silná jako neodymový magnet?

Ne. Magnetické částice jsou ve fólii rozptýlené v plastovém pojivu a fólie má jinou magnetickou konstrukci.

Její výhodou není maximální síla, ale:

• velká plocha,
• ohebnost,
• nízká tloušťka,
• snadné dělení,
• možnost tisku a lepení.

Pro těžké předměty, velkou vzduchovou mezeru nebo skleněnou tabuli obvykle vhodná není.

Co je magnetický papír?

Magnetický papír kombinuje pružnou magnetickou vrstvu s povrchem vhodným k potisku.

Lze na něj vytisknout například:

• fotografie,
• pozvánky,
• jídelníčky,
• provozní pokyny,
• rozvrhy,
• reklamní grafiku,
• označení regálů,
• dekorativní motivy.

Po vytištění jej můžete nastříhat do požadovaného tvaru a přiložit na vhodnou ocelovou plochu.

Magnetický papír není obyčejný papír s volným magnetem

Magnetická vrstva je součástí samotného archu. Celá zadní strana se přichytává k feromagnetickému podkladu.

Jak tisknout na magnetický papír?

1. Zkontrolujte, zda je výrobek určený pro vaši tiskárnu.
2. Použijte jednotlivé podávání archu, pokud to tiskárna umožňuje.
3. Vložte tiskovou stranu ve správné orientaci.
4. Nastavte režim pro fotografický nebo silnější papír.
5. Proveďte nejprve zkušební tisk.
6. Nechte inkoust úplně zaschnout.
7. Arch stříhejte až po zaschnutí.
8. Před přiložením očistěte ocelový podklad.

Co je magnetická kapsa?

Magnetická kapsa je průhledný ochranný obal s magnetickou zadní stranou nebo magnetickým rámečkem.

Umožňuje umístit dokument na:

• ocelový regál,
• magnetickou tabuli,
• kovovou skříň,
• výrobní zařízení,
• ocelové dveře,
• skladový panel.

Výhody oproti magnetickému papíru

• dokument lze jednoduše vyměnit,
• je chráněný před prachem a nečistotami,
• není nutné tisknout na speciální materiál,
• kapsu lze přesouvat opakovaně,
• lze použít běžný papír,
• ohýbaná chlopeň omezuje vypadnutí listu.

Magnetický papír, kapsa, nebo fólie?

Jak používat samolepicí magnetickou fólii?

Samolepicí magnetická fólie má dvě funkční strany:

• lepicí stranu pro spojení s předmětem,
• magnetickou stranu pro přichycení k ocelovému podkladu.

Postup

1. Zvolte lehký, čistý a rovný předmět.
2. Odmastěte plochu určenou k nalepení.
3. Nechte povrch úplně vyschnout.
4. Fólii nastříhejte nebo nařežte na požadovaný rozměr.
5. Odstraňte ochranný papír lepicí vrstvy.
6. Fólii přitlačte od jednoho okraje bez vzduchových bublin.
7. Dodržte dobu potřebnou k vytvrzení lepidla.
8. Výrobek přiložte celou magnetickou plochou k oceli.

Proč je důležitá velká plocha?

Pružná fólie má relativně nízkou sílu na jednotku plochy. Větší plocha proto obvykle drží výrazně lépe než úzký proužek stejného materiálu.

Na čem magnetický papír a fólie drží?

Vhodné povrchy

• ocelová lednice,
• ocelový regál,
• magnetická tabule s ocelovým plechem,
• kovová kartotéka,
• ocelové dveře,
• lakovaná ocelová skříň,
• ocelová část stroje.

Nevhodné povrchy

• hliník,
• plast,
• dřevo,
• sklo bez ocelové vrstvy,
• omítka,
• nemagnetická nerezová ocel,
• silně zakřivený nebo znečištěný povrch.

Jak chránit magnetické fólie a papíry?

• Používejte je podle určení výrobce převážně v interiéru.
• Chraňte je před dlouhodobým slunečním zářením.
• Nevystavujte je vyšší teplotě, než dovoluje produkt.
• Neskladujte je ostrým přehnutím.
• Chraňte povrch před mastnotou a rozpouštědly.
• Nenechávejte je dlouhodobě mokré.
• Před přiložením očistěte ocelový podklad.
• Poškozenou nebo popraskanou fólii vyměňte.

Bezpečnost při práci s magnety

Doporučené magnetické materiály a pomůcky

Vybrané produkty ukazují tři praktické způsoby využití pružných magnetických materiálů: potisknutelný magnetický arch, ochrannou kapsu na dokument a samolepicí magnetickou fólii.

Nejčastější dotazy o magnetismu

Shrnutí

Magnetismus souvisí s pohybem elektrických nábojů a magnetickými momenty částic, zejména elektronů. Magnetické pole mohou vytvářet permanentní magnety, elektrické proudy i zmagnetované materiály.

Materiály se podle magnetického chování dělí na diamagnetické, paramagnetické, feromagnetické, ferimagnetické a antiferomagnetické. Výraz „elektromagnetické látky“ není samostatnou třídou magnetických materiálů.

Feromagnetické a ferimagnetické materiály vytvářejí magnetické domény. Nad Curieovou teplotou jejich dlouhodobé magnetické uspořádání zaniká. Antiferomagnetické látky mají obdobný přechod při Néelově teplotě.

Pružný magnetický papír a fólie využívají feritové částice v polymerním pojivu. Jsou lehké, ohebné a snadno se zpracovávají, ale nedosahují síly kompaktních neodymových magnetů.

Magnetický papír se hodí pro vlastní potisk, magnetická kapsa pro chráněné a vyměnitelné dokumenty a samolepicí fólie pro výrobu lehkých předmětů, které se mají přichytit k oceli.