Jaké máme druhy magnetů?

Co rozumíme pojmem magnet? Jedná se o těleso, jež dokáže ve svém okolí vytvořit magnetické pole. Zároveň je pro takový objekt typické, že si k sobě přitahuje jak magnetické materiály, tak i samotné magnety. V případě magnetů známe dvě jejich kategorie.

Permanentní magnety se obejdou bez energie 

První skupinou magnetů jsou magnety permanentní. Jde o přirozené magnety jako

například nerosty (magnetit), ovšem permanentní magnet nepochází jenom z přírodních zdrojů, dá se také uměle vyrobit. Výhodou

permanentního magnetu je skutečnost, že kolem něj magnetické pole existuje, aniž

by k tomu bylo zapotřebí dodávat nějakou energii z vnějšího prostředí.

Neodymové magnety NdFeB se chlubí největší magnetickou silou. Vyznačují se velmi malými rozměry při současné velké síle. K jejich výrobě dochází spékáním. V současnosti mají pracovní teplotu až 230 °C.

Samariové magnety SmCo se skládají ze dvou složek, a to samaria a kobaltu. I tyto magnety jsou vyráběny pomocí spékání. Jejich typickými vlastnostmi je tvrdost, ale zároveň také křehkost. Je třeba zmínit i skutečnost, že mají magnetizaci v jednom směru. Rozpětí pracovních teplot se pohybuje od 250 do 300 °C.

Nejčastěji se setkáte s feritovými magnety FeB z feritů, tedy keramických oxidů. Najdeme zde jak oxidy železa, tak stroncia či baria. Kalcinací při vysokých teplotách se vyrábí hexaferit, který se rozemele a lisuje. Je přitom možné buď mokrou cestou zhotovit slabší izotropní magnet, nebo suchou cestou silnější anizotropní. Provozní teploty mají rozpětí -20 až + 250 °C. Výhodou je, že jsou velmi odolné jak vůči chemikáliím, tak i různým teplotám.

Směs niklu, hliníku, železa, kobaltu, titanu a mědi, to vše dohromady vytváří AlNiCo magnety zhotovované buď spékáním nebo sléváním. Výborně odolávají kyselinám i rozpouštědlům, velkým plusem je i velice široký interval pracovních teplot, a to od - 270 do + 525 °C. 

Když se práškový magnetický materiál smíchá s pryskyřičným pojivem, vznikají plastické magnety, které se lisují a následně vytvrzují teplem. Dají se v polotekutém stavu stříkat do forem. Bonusem je možnost s přesností až na 0,01 mm vyrobit i magnet velmi komplikovaného tvaru. Zároveň se plastické magnety velice dobře opracovávají, a to různými způsoby počínaje frézováním přes soustružení až po například vrtání.

Poslední podkategorií permanentních magnetů jsou magnety pryžové. Mezi jejich přednosti patří ohebnost a pružnost. Jemný magnetický prášek se v tomto případě spojí pomocí elastoplastického pojiva. Více magnetického prášku přitom přináší sice vyšší magnetickou sílu, ale zároveň i menší pružnost. S pryžovými magnety se setkáte v různých podobách od fólií a papírů až po pásky či štítky nebo různé tvary. Dokážeme vyrobit na zakázku při vyšším odběru.  

Elektromagnety potřebují proud

Do druhé kategorie patří elektromagnety. Ty se při tvorbě magnetického pole neobejdou bez dodávky elektrické energie. V nich se magnetické pole rodí pouze jako dočasný jev, a to v okamžiku, kdy jádrem cívky z měkké magnetické oceli prochází elektrický proud.